Campus Dejvice, CTU in Prague

Idea projektu

Koncepce Předmětem návrhu je urbanisticko-architektonická revitalizace Vítězného náměstí v Praze-Dejvicích a přilehlého území studentského kampusu ČVUT. Hlavním cílem návrhu je proměna území v živý, bezpečný a atraktivní městský prostor, který bude přirozeně podporovat společenský, akademický a komunitní život při respektování historického a urbanistického kontextu místa. Základním východiskem návrhu byla snaha navázat na původní urbanistickou koncepci Antonína Engela, zejména podporou jeho "trojzubce", a to jak funkčně, tak vizuálně. Návrh zachovává a dále rozvíjí logiku Engelova prostorového členění, čímž posiluje identitu Dejvic jako specifické městské čtvrti akademického charakteru. Území je navrženo na základě jasného zónování podle funkce a charakteru. Vzniká tak rekreační a odpočinková zóna v podobě biokoridoru a Flemingova náměstí, určená pro relaxaci a každodenní setkávání. Druhým výrazným prostorem je prostor ve 4. kvadrantu Vítězného náměstí, který se stává centrem občanského a společenského života. Tyto dvě části jsou propojeny pěšími trasami - urbanistickými osami, které podporují přirozený pohyb lidí v území a vytvářejí logickou komunikační strukturu. Součástí návrhu je také doplnění kampusu o nové funkční celky - administrativní budovy, nové studentské koleje, laboratoře a dosud chybějící fakultu informačních technologií. Zásadním prvkem pro zvýšení prostupnosti a bezpečnosti území jsou navržené lávky pro pěší přes Vítězné náměstí, které zlepšují pěší propojení napříč areálem. Celková koncepce návrhu pracuje s principem kontrastu - kombinuje organické prvky veřejného prostoru s ortogonální strukturou nové zástavby. Tento kontrast odráží charakter místa, kde se setkává akademický řád, kreativita a pulzující městský život. Cílem návrhu je vytvořit moderní, inkluzivní a inspirativní prostor, který bude přirozenou součástí městské struktury a bude dlouhodobě sloužit studentům, obyvatelům i návštěvníkům.

Popis projektu

Urbanistické řešení Urbanistické řešení vychází z respektování původního Engelova regulačního plánu a navazuje na jeho základní principy, zejména na kompoziční systém tzv. trojzubce. Tento systém je v návrhu plně obnoven a rozvinut do současné podoby, čímž získává nové významy nejen prostorové, ale i funkční. Území je rozděleno do tří hlavních funkčně vymezených zón, které se vzájemně doplňují a jsou propojeny přehledným systémem pěších urbanistických os. 1. Zóna je rozdělena do tří hlavních funkčně vymezených zón, které se vzájemně doplňují. Společenská zóna Nachází se ve čtvrtém kvadrantu Vítězného náměstí a představuje hlavní centrum občanského a kulturního života v oblasti. Tato zóna je koncipována jako živý veřejný prostor s možností pořádání kulturních akcí, trhů, workshopů a studentských aktivit. Obsahuje také veřejné a komerční funkce, které podporují každodenní městský provoz. Architektura a parter této zóny jsou navrženy s důrazem na otevřenost, polyfunkčnost a obytnou kvalitu prostředí. 2. Zóna je určena pro veřejnost. Rekreační zóna Skládá se především z Flemingova náměstí a přilehlého biokoridoru a vytváří zelený, klidný prostor, který nabízí přírodní charakter a prostor pro odpočinek, neformální setkávání a komunitní život. Biokoridor zároveň funguje jako ekologicky hodnotná osa v rámci širšího městského prostředí. Celá rekreační zóna je navržena krajinářským způsobem s důrazem na biodiverzitu, měkké terénní tvary a vodní prvky. 3. Zóna se nachází v klidové zóně. Komunikační zóna Zásadní roli v návrhu hraje síť městských os, které tvoří páteř celého území. Tyto osy vycházejí z Engelova trojzubce a propojují rekreační a společenskou zónu a zároveň napojují oblast na okolní městskou strukturu. Jsou navrženy jako široké pěší bulváry s pravidelnými stromořadími, mobiliářem a přirozenými zastávkami. Cirkulační zóna zajišťuje nejen efektivní a přehledný pohyb po celém území, ale funguje také jako prostor pro sociální interakci, společné aktivity a vizuální orientaci. Doprava v území je zásadně upravena ve prospěch chodců a cyklistů. Areál a jeho okolí jsou navrženy jako zcela nemotorizované prostředí, s výjimkou dopravy. Zastávky veřejné dopravy (tramvají a autobusů) byly přesunuty na okraj areálu, čímž se eliminuje tranzitní doprava a zvyšuje se bezpečnost a komfort. Pro lepší propojení lokalit a překonání bariéry Vítězného náměstí byly navrženy nové lávky, které se přirozeně napojují na hlavní pěší trasy a zvyšují dostupnost území. Celková urbanistická koncepce vytváří přehlednou, otevřenou a živou strukturu, která reaguje na historický kontext i současné potřeby - a dává území novou identitu založenou na kvalitním veřejném prostoru, klidu, bezpečnosti a přirozeném pohybu. Architektonické řešení Architektonické řešení návrhu přirozeně doplňuje a rozvíjí stávající strukturu areálu ČVUT. Nově navržené budovy jsou koncipovány s ohledem na funkční potřeby univerzity, současný urbanistický kontext a prostorovou kvalitu území. Cílem bylo vytvořit architekturu, která respektuje historický rámec Dejvic, ale zároveň přináší současný výraz a osobitou identitu odpovídající dynamice univerzitního prostředí. 1. Záměrem bylo vytvořit architekturu, která by respektovala historický rámec Dejvic a zároveň přinášela současný výraz a osobitou identitu odpovídající dynamice univerzitního prostředí. Dostavba 4. kvadrantu Vítězného náměstí Dostavba 4. kvadrantu je klíčovou součástí revitalizace a dostavby kampusu ČVUT, která respektuje měřítko a charakter okolní zástavby a zároveň vytváří novou, přívětivou a funkční část veřejného prostoru. Přízemí budovy je navrženo ve dvou výškových úrovních, které přirozeně reagují na terén a zajišťují plynulé propojení s přilehlými veřejnými prostory. - Spodní úroveň přímo navazuje na vstup do stanice metra, která je klíčovým prvkem celého návrhu. Tento prostor nabízí předprostory občanské vybavenosti, relaxační zelené plochy a vodní prvek, který pozitivně ovlivňuje mikroklima a zvyšuje komfort pobytu. - Horní úroveň slouží jako aktivní pěší koridor s vyšším pohybem osob, vybavený sedacími schody a rampou, která zajišťuje bezbariérový přístup pro všechny uživatele. Navrhované objekty zahrnují kancelářské budovy s občanskou vybaveností a studentské koleje, které jsou situovány tak, aby splňovaly jak funkční potřeby areálu, tak přispívaly k živosti a atraktivitě veřejného prostoru. Důležitou součástí návrhu jsou také lávky pro pěší, které propojují různé části areálu na jedné úrovni. Tyto lávky umožňují pohodlný a bezbariérový pohyb po areálu bez nutnosti překonávat výškové rozdíly, čímž přispívají k lepší orientaci a komfortu uživatelů. Hmotové řešení je koncipováno jako soubor několika solitérních budov propojených horními krčky. Tento koncept nejen zachovává a posiluje stávající osy pěšího pohybu, ale také umožňuje prostupnost a přirozené vstupy do kampusu z různých směrů. Zástavba vytváří jasnou hranici kampusu a zároveň nabízí otevřený a přívětivý veřejný prostor. Celkový návrh tak vytváří prostředí, které spojuje formální řád vysoké školy s otevřeností a dynamikou studentského života. Pevné napojení na vstup do metra je jedním z klíčových prvků, které zajišťují snadnou dostupnost a bezproblémové propojení kampusu s městem. 2. Vnitřní prostor kampusu se nachází v centru města. Fakulta informačních technologií a laboratoří Cílem tohoto návrhu bylo vytvořit prostředí, které nejen podporuje inovace a vědecký výzkum, ale také poskytuje kvalitní a příjemné prostředí pro každodenní akademický život. Během procesu návrhu jsme citlivě vnímali architektonický a urbanistický kontext území a snažili jsme se zajistit, aby nové budovy přirozeně zapadly do struktury kampusu a zároveň vnesly do dalšího rozvoje areálu ČVUT nový prostorový a významový rozměr. Areál je rozdělen na dvě části, oddělené významnou urbanistickou osou mezi stávající Fakultou elektrotechnickou a rektorátem ČVUT - v západní části jsou nové laboratoře, - ve východní části je nová budova Fakulty informačních technologií. Mezi těmito budovami vzniká veřejný prostor, který slouží jako klidová zóna a místo setkávání - otevřený prostor navržený s důrazem na pobytovou kvalitu a propojení uživatelů kampusu. Laboratoře jsou navrženy jako nízká subtilní hmota, která respektuje měřítko okolí a nenarušuje stávající urbanistickou strukturu, zároveň však poskytuje vysoce funkční výzkumné a technologické zázemí pro fakultu. Na druhé straně je budova Fakulty informačních technologií koncipována jako dominanta areálu - funkčně i architektonicky. Budova má základnu ve tvaru písmene L, z níž vyrůstají tři výrazné věže, které tvoří silný prostorový a vizuální motiv. Věže nejenže určují charakter této části kampusu, ale také volně reagují na hřebenový rytmus stávajících budov Fakulty elektrotechniky a strojírenství. Tento záměrný kontrast mezi nenápadnou, nízkou laboratoří a vertikálně akcentovanou fakultou vytváří dynamickou rovnováhu a přispívá k silnému architektonickému a urbanistickému výrazu celého areálu.

Technické informace

Technické řešení a udržitelnost projektu Budovy jsou v návrhu koncipovány jako skeletový konstrukční systém, který zajišťuje flexibilitu vnitřního uspořádání, efektivní statiku a dlouhodobou udržitelnost. Tento přístup umožňuje snadné přizpůsobení prostor měnícím se provozním požadavkům v rámci univerzitního a administrativního prostředí. Z provozního hlediska je kladen důraz na kvalitní tepelnou obálku, která minimalizuje energetické ztráty a přispívá k celkové efektivitě provozu. Orientace budov vzhledem ke světovým stranám je navržena tak, aby maximalizovala využití denního světla a omezila přehřívání interiéru a zároveň umožnila pasivní regulaci tepelné pohody. Budovy využívají inteligentní řídicí systémy (technologie inteligentních budov), které umožňují: - automatické řízení osvětlení, stínění a větrání podle aktuálního provozu, - sledování spotřeby energie a vody v reálném čase, - adaptivní řízení vytápění a chlazení, - a zajištění dálkové správy a optimalizace provozu. Na vybraných budovách jsou navrženy rozsáhlé zelené střechy, které pomáhají zadržovat dešťovou vodu, ochlazovat mikroklima a podporovat biodiverzitu v městském prostředí. Materiálové řešení pracuje s kombinací moderních, odolných a esteticky působivých prvků, jako jsou: - ocel, železobeton, sklo a kopilit pro nosné konstrukce a transparentní plochy, - cortenový plech a perforované fasádní desky pro výrazovou vrstvu fasád a stínicí systémy. Lávky pro pěší Lávky pro pěší jsou klíčovým spojovacím prvkem areálu a umožňují bezpečný a pohodlný pohyb po areálu bez nutnosti překračovat dopravní infrastrukturu, - většina lávek je monolitická železobetonová, - jedna lávka má ocelovou rámovou konstrukci s dřevěnou mostovkou, která podporuje příjemný charakter pohybu chodců a blízkost přírodního prostředí. Všechny lávky jsou navrženy s ohledem na bezpečnost a trvanlivost: - mají protiskluzovou úpravu pochůzných ploch, - integrované odvodnění zajišťující plynulý odtok dešťové vody, - a zábradlí splňující současné normy pro veřejné budovy a bezbariérový přístup. Technické řešení tak kombinuje kvalitní architekturu, ekologické principy a technologickou vyspělost a vytváří udržitelný a inspirativní prostor pro současný akademický, pracovní a společenský život.